Přehled reflexů

Primární reflexy mají velký vliv na psychomotorický vývoj dítěte. Pohyby vyvolané primárními reflexy pomáhají vytvářet hustou neuronovou síť, která umožňuje propojení různých oblastí mozku. Tato propojení jsou velmi důležitá pro budoucí procesy učení, komunikační schopnosti, emocionální a citové vztahy a motivaci. Pomáhají tedy stimulovat koncový mozek, který pak následně může "převzít řízení" a primární reflexy potlačí. Pokud se ale stane, že se tyto reflexy neinhibují (nepotlačí) včas, mohou být kontraproduktivní pro neurologický vývoj. Pak mluvíme o přetrvávajících primárních reflexech. Pokud přetrvává jeden reflex v malé  míře, je možné, že se věkem sám potlačí. Pokud jich ale přetrvává více, nebo ve větší míře, už se nedokáží inhibovat samy a potřebujeme tomu pomoci. Metody, které pomáhají pracovat s touto problematikou, jsou Neuro-vývojové terapie a Neuro-vývojová stimulace. 

 

Níže najdete přehled nejdůležitějších primárních reflexů. Pokud tyto reflexy nezmizí, brání ve vývoji vyspělejších (posturálních) reflexů a pohybových vzorců.

Moroův reflex

 

Ještě během těhotenství pomáhá Moroův reflex ve vývoji dýchacího mechanismu. Bezprostředně po porodu napomáhá prvnímu nádechu tím, že otevře dýchací cesty při hrozícím zadušení-čili pomáhá dítěti přežít. Moroův reflex je reakcí na úlek - novorozenec ještě neumí správně zanalyzovat, zda je stimul nebezpečný nebo ne - proto se spustí z mozkového kmene Moroův reflex. Při tom rozhodí ručičky do strany a uvolní se mu adrenalin a kortizol. Díky tomu se prohlubuje dýchání v horních částech plic, zrychluje tep, zvýší se krevní tlak a zrudne kůže. Začne plakat a tím přitáhne pozornost dospělého. Reflex má také velký vliv na vývoj očních pohybů a kontrolu nad očními svaly a vývoj rovnováhy.

 

Moroův reflex je tedy velmi důležitý na začátku života dítěte, postupně se ale musí potlačit. Jak dlouho je reflex normálně aktivní, na to se názory různí. Podle některých autorů do třetího měsíce věku, jiní ho považují za normální do šestého měsíce života dítěte. 

Nejčastější symptomy přetrvávání Moroova reflexu:

  • poruchy soustředění - hyperaktvivta (ADHD) nebo naopak hypoaktvivta (ADD)

  • symptomy autismu (straní se dětí, nedívá se do očí, citlivost na hmatové, zrakové nebo sluchové vjemy) 

  • citlivost na světlo, problémy s černými písmenky na bílém papíře (vizuální stres)

  • alergie

  • syndrom vyhoření („burn out“)

  • problémy s imunitou, časté záněty ORL

  • „stimulus bound“- neschopnost odfiltrovat stimuly, problémy  s koncentrací

  • agrese

  • emoční labilita

  • nemá rád překvapení

  • problémy s ovládáním pohybů očí

  • opožděný vývoj řeči

  • horší rovnováha

 
 

Asymetrický tonický šíjový reflex (ATŠR)

Asymetrický tonický šíjový reflex (ATŠR) je aktivován, když otáčíme hlavu na jednu nebo na druhou stranu. Tam, kam otočíme hlavu, se paže i noha natahují, zatím co druhá paže i noha se naopak skrčí.

Během těhotenství má ATŠR zlepšovat svalový tonus a pomáhá stimulovat rovnovážné ústrojí. ATŠR má důležitou úlohu během porodu. Při druhé době porodní si musí dítě, v rytmu porodních stahů, najít cestu dolů specifickým kroutivým pohybem. Aktivní spoluúčast dítěte během porodu závisí právě na správně vyvinutém ATŠR . Současně celý proces porodu posiluje aktivitu nejen ATŠR, ale i jiných primárních reflexů, což je důležité pro první měsíce života. Děti, které se narodí tzv. císařským řezem, mají proto nevýhodu. V prvních měsících života tento reflex zabraňuje tomu, aby miminko zůstalo ležet na břiše s obličejem dolů (nebezpečí udušení). Dále podporuje vznik první koordinace oko - ruka a ovlivňuje i vývoj laterality.

Nejčastější symptomy přetrvávání ATŠR:

  • problémy koordinace ruka-oko

  • problémy s psaním, protože je těžké ovládat ruku

  • horší spolupráce mozkových hemisfér

  • problémy dát ruku přes střed těla - například dítě, které píše pravou rukou, má problémy psát na levé straně papíru

  • nesoulad mezi mluveným a psaným projevem

  • problém s rozvojem laterálních pohybů očí, jako je sledování řádků očima, což je nutnost pro čtení i psaní

  • zhoršená automatická kontrola rovnováhy

  • bilaterální integrace-používání obou polovin těla odděleně

  • přetrvávání zkřížené nebo nejasné laterality (např. dítě neupřednostňuje jednu ruku při psaní) i po dovršení 8 let věku

 

Tonický labyrintový reflex (TLR)

TLR je reflexní reakce, která je aktivována změnou polohy hlavy v předozadním směru. Pokud dítěti zakloníme hlavičku, zvyšuje se tonus v extenzorech v celém těle (dítě se natáhne) a naopak, když dítěti hlavičku předkloníme, zvýší se tonus ve flexorech, dítě skrčí končetiny a zaujme podobnou polohu, jaká je typická pro polohu v děloze.

TLR pomáhá dítěti čelit gravitaci ve chvíli, kdy ještě nemá dostatečně vyvinutou schopnost zvednout a držet hlavičku a krk vzpřímeně, dokud mu nepodepřeme hlavičku. Dítě se ale rychle učí, a tak po prvních šesti týdnech se naučí v poloze na břiše držet  hlavičku v rovině páteře. To je první krok k úplnému ovládnutí krčních svalů. Potom se postupně naučí ovládat svalový tonus také v kefalo - kaudálním směru, tzn. postupně od hlavy, přes horní polovinu těla, dolní polovinu těla až k patě. Tato schopnost je nezbytná pro pozdější udržení rovnováhy, vzpřímený postoj a koordinaci. Vývoj hrubé motoriky je výrazně ovlivněn tonickým labyrintovým reflexem. Pro dítě s přetrvávajícím TLR bude nesmírně těžké lézt po čtyřech, protože extenze (záklon) hlavy způsobuje současně extenzi (natažení) nohou. Ale lezení a plazení je velice důležité pro vývoj správné koordinace ruka - oko a pro integraci informací z ostatních smyslových orgánů.

Nejčastější symptomy přetrvávání TLR:

  • horší hrubá motorika

  • horší koordinace pohybu

  • podpírání hlavy při psaní či položení hlavy obličejem na lavici

  • sed na židli na patách

  • snížený svalový tonus (napětí)

  • zvýšený svalový tonus (napětí)- chodí na špičkách nebo mává rukama, když má radost nebo je rozčílen

  • problémy se zaostřením zraku rychle do dálky a na blízko (nutné, abychom dokázali dobře opsat text za tabule)

 

Galantův reflex

Funkce Galantova spinálního reflexu je pomáhat (stejně jako ATŠR) při porodu, kdy během kontrakce je vyvolán tlak děložní stěny na oblast trupu, a tím je tento reflex aktivován. Boky miminka tím získají pružnost a miminko se může pomalu otáčet porodními cestami. Pokud reflex přetrvává, jsou děti hodně citlivé v bederní oblasti zad což zabraňuje vývoji posturálních reflexů.

Nejčastější symptomy přetrvávání Galantova reflexu:

  • nadměrná citlivost v bederní oblasti zad

  • pomočování

  • skolióza

  • horší soustředění

 

Palmární reflex

Jemná motorika je ovlivněna Palmárním reflexem. Děti působením palmárního reflexu automaticky svírají prsty kolem čehokoli, co se jim dá do dlaně. Stisk je poměrně pevný. Novorozeně se zpočátku dovede na prstech i udržet. Reflex by měl vymizet v souvislosti se vznikem aktivního úchopu. Během prvních měsíců života existuje velká souvislost mezi Palmárním reflexem a sáním. Palmární reflex se projevuje i při kojení, kdy kojenec během sání reflexně svírá a otevírá dlaň, jako by hnětl těsto. Tato souvislost je označována jako Babkinův reflex. Opačně to platí také. Např. při psaní často vidíme to, že když se dítě hodně soustředí na to, co dělá rukama, začíná pohybovat ústy a jazykem.

Nejčastější symptomy přetrvávání Palmárního reflexu:

  • horší jemná motorika

  • horší grafomotorika

  • problémy s artikulací (mluvení)

  • velká citlivost dlaní (nemá rádo různé materiály- písek, modelína, prstové barvy... nebo je naopak nadměrně vyhledává)

 

Hledací a sací reflex

Hledací a sací reflex jsou klíčové pro přežití dítěte, protože mu umožní příjem potravy. Hledací reflex způsobuje, že pokud dojde k dotyku tváře miminka, otočí se, otevře pusinku a hledá, co by mohlo sát (proto se při kojení nemáme příliš dotýkat jeho tvářičky).

U dítěte s přetrvávajícím sacím reflexem zůstává jazyk příliš vpředu v puse a díky tomu má položený jazyk na spodině úst (vypadá to, jako by dítě mělo moc velké nosní mandle). Proto je pro něj těžké zavírat pusinku a dýchat nosem. Přetrvávající sací reflex ovlivňuje celé držení hlavy, kdy ji má dítě předsunutou.

 

Pokud je jazyk položen příliš vpředu v ústech, je těžké ho ovládat. Děti tedy mívají problémy s mluvením, polykáním, sliní z úst, mívají horší koordinaci mezi mluvením a dýcháním a neumí jíst se zavřenou pusinkou. I když se později inhibuje sací reflex a položení jazyka se posune do správné polohy, je nutné posílit jazyk, protože bude určitě oslaben.

 

Nejčastější symptomy přetrvávání sacího a hledacího reflexu:

  • jazyk zůstane v puse příliš vpředu (jazyk skoro kouká ven), tím je ztíženo žvýkání a polykání, dítě může slintat

  • problémy s mluvením/ artikulací

  • špatná jemná motorika

  • nadměrná citlivost v oblasti kolem pusy

  • potřeba orální stimulace - pořád potřebují něco žvýkat nebo sát - dlouho cucají palce, vlasy, tužky, límečky apod.

  • nemá rádo různé konzistence jídla

 

Landau reflex

Landau reflex se objevuje kolem 3. – 10. měsíce věku dítěte a je inhibován cca do 3. roku (proto je také někdy řazen mezi přechodné reflexy). Když zvedneme a podržíme dítě rukama pod jeho hrudí obličejem k zemi, dojde k tomu, že se dítě lehce protáhne (prohne) - při hypertonii je extenze přehnaná, naopak při hypotonii se dítě „složí“ dolů kolem našich rukou. Díky tomuto reflexu se zlepší svalový tonus a zvedání hlavy v pozici na břiše. Landau reflex navíc pomáhá inhibovat tonický labyrintový reflex. Dítě se tak naučí zvedat nejen hlavu, ale také hruď, což je předpoklad pro složitější pohyby paže a nohy současně.

Nejčastější symptomy přetrvávání Landau reflexu:

  • problémy s rychle se střídajícími a složitějšími pohyby: běhání, skákání na jedné noze, skákání snožmo, jízda na kole

 

Symetrický tonický šíjový reflex (STŠR)

STŠR vzniká předtím, než dítě začíná lézt po čtyřech (proto se také někdy řadí mezi přechodné reflexy). STŠR pomáhá „rozbít“ TLR reflex v úrovni pánve, tzn., pomůže dítěti používat obě poloviny těla odděleně. STŠR způsobuje, že dolní polovina těla automaticky provádí opak toho, co horní polovina. V této fázi vývoje je úkolem tohoto reflexu zvednout dítě z polohy na břiše do pozice sedu na patách při přípravě na lezení. Jakmile je jednou dítě v pozici na patách, začíná se kolébat do pozice na čtyři a zpět do sedu na paty. Tím experimentuje s pohybem, zkoumá vlastní schopnosti. Jakmile se dítě naučí dosáhnout těchto pozic vlastní vůlí, potlačuje reflexní odpověď a začíná zlepšovat pohyby lezením a později chůzi.

Děti s přetrvávajícím STŠR mívají špatnou koordinaci horní a dolní poloviny těla. Při vyučování často sedí „zhroucené“ na židli a na konci školní hodiny skoro leží s hlavou na stole. Tyto děti také často sedí na jedné nebo na obou nohách, nebo „visí“ na židli. Další oblíbenou polohou je sed na zemi se zadečkem mezi patami (tzv. W-pozice). Děti se hůře učí plavat.

Nejčastější symptomy přetrvávání STŠR:

  • přeskočilo fáze lezení (chůze je pro ně jednodušší)

  • horší koordinace pohybu

  • tendence „se zhroutit“, dítě skoro leží na konci školní hodiny hlavou na stole

  • problémy zaostřit oči do dálky a rychle zpět, problémy s opsáním textu z tabule

  • sedí na jedné nebo na obou nohou, „visí“ na židli, leží na stole

  • nemůže se soustředit, když musí neustále sedět v jedné poloze

  • hůř se naučí plavat (plave radši pod vodou)

Články na téma primárních reflexů

Image by Rachel Forrez

Chcete získat ještě více informací o primárních reflexech?

kniha-marja-volemanova.png

Objednejte si moji knihu Přetrvávající primární reflexy. V českém prostředí je to unikátní publikace o přetrvávajících primárních reflexech a je určena širokému spektru čtenářů a zejména těm, kteří se snaží vyřešit příčinu lavinovitě narůstajících problémů dnešních dětí s učením a chováním.

Mgr. Marja Volemanová

Cena knihy je 490 Kč

Poštovné: platba předem - 90 Kč, dobírka - 120 Kč