Vývojová dysfázie

Vývojová dysfázie neboli specificky narušený vývoj řeči, se projevuje ztíženou schopností nebo neschopností naučit se verbálně komunikovat, i když podmínky pro rozvoj řeči jsou přiměřené.


U vývojové dysfázie dochází k poruše centrálního zpracování řečového signálu. To znamená, že dítě vše slyší, vidí, nemá žádnou poruchu sluchu, či zraku, ale jeho centrální nervová soustava a mozek nejsou schopny dostatečně správně zpracovat sluchové a zrakové signály, které dítě přijímá z okolí. Opožděný vývoj řeči a vývojové poruchy se častěji objevují u chlapců.


Hlavní charakteristiky poruchy jsou:

  • Opožděný vývoj řeči: slovní zásoba neodpovídá věku, dítě netvoří věty, nebo tvoří věty krátké, jednoduché, s gramatickými chybami, vynechává předložky, komolí slova, nesprávně ohýbá koncovky slov, nepoužívá všechny slovní druhy, přehazuje slovosled věty, nepoužívá zvratné se, si, apod.

  • Patlavost: dítě mluví nesrozumitelně, nebo je jeho projev obtížně srozumitelný pro okolí. Zaměňuje výslovnost jednotlivých hlásek ve slovech, hlásky nebo slabiky ve slovech vynechává.

  • Nerovnoměrný vývoj: výrazný rozdíl mezi verbálními a neverbálními schopnostmi dítěte. (Tento rozdíl by měl pomoci diagnostikovat klinický psycholog).

  • Narušení paměťových funkcí: u vývojové dysfázie je charakteristické narušení krátkodobé verbální paměti (to znamená, že dítě neumí zopakovat delší slovo bez zkomolení, nezopakuje víceslovnou větu). Ve dvou letech by dítě mělo umět zopakovat dvouslovnou větu, ve třech letech tříslovnou atd.

  • Narušené zrakové vnímání: tyto potíže se projevují hlavně v kresbě. Kresba postavy je velmi zvláštní, části těla jsou proporčně nesprávně nakreslené, kresba je často velmi dlouho opožděná vzhledem k věku dítěte.

  • Narušené sluchové vnímání: dítě má problémy s rozlišováním jednotlivých hlásek, obtížně rozlišuje zvukově podobné hlásky (pes x pas, kosa x koza, pere x bere apod.)

  • Narušená časoprostorová orientace: dítě mívá problémy s určením pravé a levé strany, obtížně určuje pojmy včera, zítra, ráno, večer atd., nesprávně určuje vztahy mezi rodinnými příslušníky (teta, strýc, sestřenice, bratr atd.)

  • Narušení hrubé a jemné motoriky: děti mívají problémy s koordinací pohybů rukou, nohou (např. stoj na jedné noze, poskoky snožmo, na jedné noze, střídavé pohyby oběma rukama, kličkování mezi kužely, dítě mívá problémy s jízdou na koloběžce, na kole, lyžích).

  • Lateralita: tedy dominance pravé nebo levé ruky, oka. U dětí s vývojovou dysfázií bývá často zkřížená lateralita, tedy vedoucí levá ruka, ale vedoucí pravé oko, nebo obráceně, popřípadě bývá lateralita nevyhraněná, tedy dítě nedrží tužku pouze v jedné ruce, ale ruce střídá.


Primární reflexy a vývojová dysfázie

Asi už tušíte, že mnohé symptomy jsou stejně jako u přetrvávajících primárních reflexů. Pojďme se na to podívat blíže.


Moroův reflex způsobuje .

  • větší citlivost na všechny smyslové vjemy. Jedinec se nedokáže dobře soustředit, jedině když se uzavře do sebe - jenže pak zase nevnímá okolí

  • že je těžké rozlišit zvuky na pozadí a ty zvuky které potřebuje slyšet (například když s někým mluví ve třídě). Gramatizace řeči (dítě začíná skloňovat a časovat) probíhá ve chvíli, kdy dítě normálně nastoupí do školky. V interakci s dalšími dětmi a jinými dospělými si děti většinou osvojí gramatiku zcela bez problémů a hravě. Děti s Moroovým reflexem se nedokáží dobře soustředit na řeč druhých, protože jsou neustále rušeny okolními zvuky. Proto ty malé změny (jako změna slov v různých pádech) nemusí vůbec vnímat

  • horší krátkodobou paměť

Představte si takové dítě nyní ve školce, kde je neustálý hluk a ruch. Po chvilce začne být divoké, protože musí ten stres z vnímání tolika vjemů ze sebe dostat. Nebo se uzavře do sebe, a začne si hrát sám v koutu. Když ale paní učitelka dává pokyn k jiným činnostem, pravděpodobně si toho vůbec nevšimne. Proto tyto děti mají rády řád. I kdyby neslyšely pokyn, vědí, že vlastně po hraní se chodí ven, takže když jsou všechny děti najednou pryč, asi šly do šatny, a tak tam půjdou také. Všimněte si teď několika symptomů: rád si hraje sám, nevnímá, nemá rád změny, … nebude to autista?? Bohužel jsou často děti s přetrvávajícím Moroovým reflexem a/nebo vývojovou dysfázií mylně označovány jako děti s poruchou autistického spektra.


Tonický labyrintový reflex (TLR)

  • výrazně ovlivní hrubou motoriku tím, že všechny pohyby chce jedinec dělat „celotělově“ (holokineticky). Když pokrčí jednu nohu, hned se změní svalový tonus v celém těle, pokrčí přitom i druhou nohu a možná dokonce trochu i ruce. Skákání po jedné noze nebo naučit se jezdit na kole je pro tyto děti těžší než pro ostatní.

  • spolu s horší rovnováhou způsobuje horší vnímání těla a prostoru, což je předpoklad pro orientaci v prostoru (co je vpravo-vlevo, nahoře-dole, vepředu- vzadu) a v čase (dnes, včera, zítra, za hodinu…).

Asymetrický tonický šíjový reflex (ATŠR) způsobuje:

  • horší jemnou motoriku - nejen ruky, ale pod jemnou motorikou se řadí i jemné pohyby mluvidel (artikulace) a oční pohyby

  • horší spolupráci mozkových hemisfér. Pokud hemisféry nespolupracují správně a nedoplňují se, mozek spotřebuje daleko více energie (kterou by jinak spotřebovalo tělo). Člověk tedy reaguje pomaleji, nebo pokud ho mezitím něco vyruší, zapomene, co chtěl dělat. Nastává tedy rychlejší únava, neudržení pozornosti a pocit nechuti k další duševní činnost

  • opožděnou lateralizaci. Lateralitou rozumíme přednostní užívání jednoho z párových orgánů, tzn. asymetrii párových orgánů hybných (ruka, noha) nebo smyslových (oko, ucho). Projevuje se přednostním užíváním jednoho z párových orgánů, který pracuje rychleji, lépe a kvalitněji. Lateralita je odrazem dominance mozkových center.


Sací a pátrací reflex způsobují:

  • problémy s citlivostí okolo a v ústech a horší motoriku mluvidel.

  • horší jemná motorika a citlivost v rukou (přes Babkinův respons)

  • časté olizování rtů (způsobuje zčervenání a vysušení oblasti kolem rtů), dále pak i slintání, mlaskání, plivání, špatná artikulace, může být také ztížena synchronizace dechových pohybů při mluvení nebo při jídle.

Palmární reflex způsobuje:

  • že když dáte dítěti tužku do ruky, hned chce reflexně skrčit prsty v pěst. Proto děti dlouho drží tužku dlaňovým úchopem,

  • nadměrnou citlivost ruky


Kromě logopedické péče je tedy vhodné u dětí s vývojovou dysfázií nechat kontrolovat, jestli nepřetrvávají primární reflexy. Pokud ano (a to u velké většiny) je nutné zároveň inhibovat tyto reflexy pomocí Neuro-vývojové terapie nebo Neuro-vývojové stimulace.


Autor článku: PhDr. Marja Volemanová, PhD.


Použité zdroje:

Volemanová, Marja. 2019. Primární reflexy, opomíjený faktor problémů učení a chování u dětí. 2. rozšířené vydání. Statenice : INVTS, 2019. 978-80-907369-0-0