Jak se vyvíjí školní děti? Pojďme se na to podívat blíže.
Motorický vývoj
Významně a souvisle se během celého období zlepšuje hrubá a jemná motorika. Období 8 – 12 let se popisuje jako zlatý věk motorického učení. Pohyby jsou rychlejší, přesnější, svalová síla větší a s tím souvisí i kromě lepší výkonů v psaní a kreslení, rostoucí zájem o pohybové hry a sportovní výkony.
Nejdříve jsou pohyby při praktických výkonech soustřeďovány do ramenního a loketního kloubu, teprve další cvičení vede k potřebné jemnější koordinaci pohybů zápěstí a prstů. V osmi letech je výkonnost chlapců a dívek přibližně stejná. V deseti již se od sebe výrazně liší. Motorické výkony ale nezávisí pouze na věku ale i na vnějších podmínkách. Děti které jsou v pohybu podporovány rodiči nebo dalšími lidmi vykazují rychlejší zlepšení. Naopak děti, které jsou tělesně slabší nebo jsou omezovány rodiči, podávají nižší výkony a brzo ztrácí zájem o pohybové aktivity, které proto málo rozvíjejí. Je to začarovaný kruh.
Děti, které mají ještě přetrvávající primární reflexy, mohou také být méně šikovné. Opakované studie ukázaly, že tělesná síla a obratnost hrají velkou roli v postavení dítěte ve skupině. Malí či slabí chlapci bývají častěji samotáři a také některé neurotické projevy nebo poruchy chování mají kořen právě zde. Jiní dokážou své nedostatky kompenzovat jinak – ve škole, v práci nebo v jiných aktivitách, pro které mají vlohy (např. hudba).
Vnímání
Smyslové vnímání se také výrazně zlepšuje ve školním věku. Smyslové vnímání není pouze souhrn elementárních počitků, ale složitý psychický akt, na němž jsou zúčastněny všechny složky osobnosti - jeho postoje, očekávání, soustředěnost, vytrvalost, dřívější zkušenosti, zájem i dosud rozvinuté schopnosti. Dítě je tedy čím dále pozornější, vytrvalejší, všechno důkladně zkoumá, a ve svém vnímání je méně závislé na svých okamžitých přáních a potřebách než mladší dítě. Nevnímá už věci vcelku ale prozkoumá je po částech až do malých detailů.
Řeč
Nejen motorika ale i řeč se dále zdokonaluje. Je ostatně předpokladem úspěšného školního procesu, napomáhá pamatování a pomáhá tedy v procesu učení. Ve školním věku výrazně roste slovní zásoba, délky a složitost vět a souvětí i užití gramatických pravidel. Sedmileté dítě zná přibližně 18 000 slov, jedenáctileté dítě již přes 25 000 slov. Rozdíly mezi dětmi jsou ale obrovské a musíme počítat s tím, že jde vždy jen o hrubý odhad.
Socializace
Začlenění dítěte do lidského společenství postupuje výrazně nástupem do školy. Významnými osobami, podle nichž se dítě učí modelovat své vlastní způsoby chování, nejsou už pouze rodiče, ale přistupují k nim stále více učitelé a spolužáci. Ve školním věku již dítě ví, že pocity, přání či motivy je možné před okolím skrývat. Morální vědomí se vyvíjí postupně. Dítě do 6-7 let považuje za správné to, co mu říkají dospělí - rodiče, učitelé. Pokud to rodiče schvalují, tak je to „dobré“. Pokud to zakazují, tak je to „špatné“.
Kolem 7-8 let ale začne dítě uznávat určité jednání za správné či nesprávné samo o sobě, bez ohledu na autoritu dospělého. Je to ale hodně rigidní morálka - stanovované zásady platí pro všechny a bez výjimek (vzít jídlo bez povolení je špatné). Až od 11-12 let začne přihlížet i k motivům jednání (paní vzala jídlo bez povolení, protože neměla peníze a její dítě mělo hlad. Kdyby to nevzala, tak by dítě umřelo.) bere ohled na situaci, na vnější podmínky a vnitřní pohnutky.
Děti v osmi letech již dokáží organizovaně spolupracovat při hře. Velice oblíbené začínají být kolektivní hry.
V mladším školním věku si chlapci a dívky ještě spolu hrají bez zábran. Na druhou stranu ale vrcholí socializace směrem k přijímání "ženských a mužských dovedností". Dívky v tomto věku inklinují k přejímání řady ženských domácích prací a rádi pomáhají mamince při těchto činnostech, chlapci se ale začínají více zaměřovat na pomoc otcům při tradičních mužských činnostech (sekat dřevo). To je také vidět v kresbě a pokud se zeptáte, co budou chtít být až budou velcí, tak kluci odpovídají že budou chtít policistou, hasičem nebo hokejistou NHL (povolání, kde převládá mužské atributy moc, fyzická síla, úspěch). Dívky naopak vybírají taková povolání, která obsahují sociální, pečovatelský nebo komunikační aspekt.
V období středního školního věku (mezi 9. a 12. rokem) se dětský kolektiv mění. Už si chlapci a dívky nehrají spolu bez zábran jako dříve, ale kluci se začnou kamarádit s kluky a děvčata s děvčaty. Pravděpodobně je to projev, který je důležitý k posílení chování, jež je typické pro vlastní pohlavní identitu. V tomto období, trvajícím do cca 12-13 let, se kluci chovají velmi výrazně jako kluci - mluví chlapácky, hlučně, někdy sprostě, chlubí se, perou se, je to doba hrdinských kousků (skoky z výšky, noční dobrodružství, sportovní výkony). V této době se s "holkami" nemluví, nekamarádí. Dokonce je vnímáno jako trest, když je chlapec uzamčen ve třídě s děvčaty. I dívky se chovají velmi "žensky". Výrazně se češou, nosí výrazné ozdoby, nápadně se chichotají, ječí, pokřikují, šuškají se. Půjčují si malovátka od mámy, malují se. Zvláště ve skupině jsou velmi odvážné a často "flirtují" třeba se svými učiteli a tak "ověřují" své ženskosti.
Postupně vzniká další období přátelství, kdy se velmi důvěrně přátelí příkladně dvě dívky, které se vzájemně se vším důvěřují, vše spolu probírají, chodí spolu na procházky, radí se, co si obléknou do školy, chodí jedna ke druhé i spát a dlouho do noci probírají "tajnosti". Je zajímavé, že u děvčat jsou to vždy jen dvě dívky, a objeví-li se třetí, tak dojde k výměně "nejlepší" kamarádky a vytvoří se opět dvojice. Kluci tvoří někdy i skupinku 3 - 4 kamarádů. Kluci se scházejí většinou za nějakým účelem - hra s míčem, jízda na kole, vyzkoušení něčeho zakázaného, apod.
Autorka článku: PhDr. Marja Volemanová, PhD.
Hlavní zdroje:
Edice dobrá škola (2012). Diagnostika, školní zralosti. Praha: Raabe. ISBN 978-80-87553-52-7
Langmeier, Josef; Krejčířová, Dana (2006). Vývojová psychologie. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-1284-0
Velemínský, Miloš (2017). Dítě od početí do puberty, 1500 otázek a odpovědí. Praha: Triton. ISBN 978-80-7553-148-3