Školní (ne)zralost

Z každého předškoláka se jednou stane školák a toto období je významným úsekem života nejen pro něj, ale i pro jeho rodiče. Předpokladem pro správné rozhodnutí o vstupu do školy, nebo naopak o odložení povinné školní docházky o jeden rok je závislé na více faktorech. V této souvislosti je nutné nejdříve ujasnit několik pojmů.

  • Školní zralost je pojímána spíše z psychologického hlediska a zohledňuje biologickou podstatu, proces zrání. V biologickém slova smyslu vyjadřuje určitý stupeň zralosti centrální nervové soustavy, který je podmínkou pro druhy učení vyžadované ve škole. Školní zralost je zjišťována komplexem testových metod v pedagogicko-psychologických poradnách. Obecně to znamená, že dítě dozrálo pro školní nároky v rovině biologické, sociální a psychické.

  • Školní připravenost je záležitost více pedagogickou, zohledňující proces učení. Oba pojmy spolu ale samozřejmě hodně souvisí a prolínají se. Školní připravenost lze charakterizovat několika složkami, které zahrnují jak vnitřní vlivy (zrání centrální nervové soustavy, rozvoj kognitivních procesů), tak i vlivy vnější (působení prostředí, výchovné vedení), protože vývoj dítěte vždy probíhá v interakci s prostředím, v kterém vyrůstá.

  • Školní nezralost má tedy několik aspektů: fyzická nezralost (nedostatečný vzrůst dítěte, špatný zdravotní stav, zvýšená nemocnost), psychická nezralost (pomalejší zrání centrální nervové soustavy, což se projevuje v horší úrovní percepcí - vnímání, viz níže, horší úroveň vyjadřovacích schopností, včetně logopedických vad, opožděný vývoj grafomotoriky a horší schopnost koncentrace) a sociální (nedostatek sociálních zkušeností u dětí, které nenavštěvovaly předškolní zařízení, nadměrná fixace na rodiče)

  • Povinná školní docházka začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne šestého roku věku, pokud mu není povolen odklad. Povinná školní docházka trvá po dobu devíti školních let, nejvýše však do konce školního roku, v němž žák dosáhne sedmnáctého roku věku. Do této doby se započítávají i roky, kdy žák případně opakoval některý ročník. Jednoduše řečeno – odchozením devíti let bez ohledu na prospěch má žák splněnou povinnou školní docházku a může ukončit své vzdělávání.

  • Předčasný nástup povinné školní docházky. Dítě, které dosáhne šestého roku věku v době od září do konce června příslušného školního roku, může být přijato k plnění povinné školní docházky již v tomto školním roce, je-li přiměřeně tělesně i duševně vyspělé a požádá-li o to jeho zákonný zástupce. Vyspělost dítěte posuzují pedagogové při zápisu, paní učitelky ve školkách, psychologové v poradnách a pediatři v ordinacích.

  • O odkladu školní docházky musí zákonný zástupce dítěte požádat písemně do 31.5. kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku. Pokud je žádost doložena doporučujícím posouzením příslušného školního poradenského zařízení a odborného lékaře nebo klinického psychologa, odloží ředitel školy začátek povinné školní docházky o jeden školní rok. Pokud se u žáka v prvním roce plnění povinné školní docházky projeví nedostatečná tělesná nebo duševní vyspělost k plnění povinné školní docházky, může ředitel školy se souhlasem zákonného zástupce žákovi dodatečně v průběhu prvního pololetí školního roku odložit začátek plnění povinné školní docházky na následující školní rok.

Školní zralost tedy znamená, že dítě dozrálo pro školní nároky v rovině biologické, sociální a psychické. Dítě je schopno být odloučeno od rodiny, aniž by tím strádalo. Je schopno se zapojit do skupiny vrstevníků ve škole. Je schopno plnit základní školní nároky, jako je například soustředění se na práci po dobu vyučovací hodiny, nemluvení, když mluví učitel nebo jiný žák, oddálení bezprostřední potřeby (jíst, pít, chodit kdykoliv na toaletu), přizpůsobení se nárokům cizí autority. Velmi důležitým předpokladem pro školní docházku je pak nárůst přirozené zvídavosti dítěte.

Podmínky školní zralosti jsou tedy:

  • Biologické: dostatečný vzrůst dítěte a jeho zdravotní stav, fyzická zdatnost (motorika)

  • Sociální: schopnost odloučit se od rodiny, komunikovat bezproblémově s vrstevníky, respektovat cizí autoritu učitele

  • Psychické: motivace k získávání nových poznatků, k objevování nového prostředí

  • Kognitivní zralost: kapacita paměti, řečové dovednosti, schopnost ukládat základní poznatky v určitých souvislostech.


Test školní zralosti pro rodiče dětí předškolního věku (Kucharská, Švancarová, 2004)

1. Dítě je přiměřeně fyzicky vyspělé (měří víc než 115 cm a váží více než 20 kg) 2. Je pohybově obratné a šikovné 3. Umí zacházet s tužkou, dovede obkreslit základní geometrické tvary, vyjádřit kresbou jednoduchý námět 4. Správně vyslovuje všechny hlásky, dokáže artikulovat i obtížnější slova (čtvrtek, cvrček, marmeláda…) 5. Dovede řečí vyjádřit svou myšlenku, nevyskytují se zkomoleniny, dysgramatismy ani neologismy 6. Pozná počáteční a konečnou hlásku ve slově 7. Zvládne složit puzzle, vyřešit bludiště, najít na obrázku detail 8. Zvládne číselnou řadu do 10, porovnat malá množství předmětů (více/méně), vyjádřit počet konkrétními předměty, někdy i jednoduché sčítání a odčítání 9. Orientuje se v prostoru, používá pojmy označující polohu (nahoře, dole…), označí první a poslední prvek (případně další) v řadě 10. Soustředí se na činnost, poslech 11. Nepotřebuje po obědě spát, ranní vstávání probíhá bez větších obtíží 12. Nemá strach z cizích lidí, dovede si říct o hračku, o pomoc, nemá problémy se zapojením do skupiny vrstevníků 13. Bez problémů se zapojuje do her s pravidly 14. Není zvýšeně plačtivé, nestřídají se u něj rychle nálady radosti a lítosti Pokud dítě nesplňuje více než 5-7 předpokladů, je dobré iniciovat vyšetření v pedagogicko-psychologické poradně.

Zdroj: Kucharská, A, Švancarová, D. Bezstarostné roky? Praha: Scientia 2004 Každá škola má trochu jiné způsoby a postupy u zápisu. Všechny se ale dívají na několik oblastí. Podívejme se na jednotlivé oblasti blíže.


Tělesný rozvoj a motoriky

Před vstupem do základní školy dosahují děti v průměru výšky 120 cm a hmotnosti asi 20 kg. Dítě přiměřeně tělesně vyvinuté již prošlo změnou tělesné stavby a je fyzicky zdatnější, což je předpokladem pro lepší zvládnutí školních nároků z hlediska počátečních adaptací. Většinou je zřetelné již na první pohled, kdy je dítě výrazně drobnější než jeho vrstevníci. Často tato okolnost hraje pro rodiče roli při rozhodování o odkladu školní docházky.


S tělesným vývojem souvisí i koordinace pohybů. Tělesná zdatnost dětí sehrává svou roli nejen v sociálních kontaktech, kdy se dítě bez problémů zapojuje do společných činností, ale podílí se i na jeho emocionálním rozvoji. Dítě pohybově rozvinuté si více věří, dokáže lépe překonat překážky a je odolnější i vůči zátěží. Pokud dítě ještě nezvládne skákání po jedné noze, lezení po žebřinách nebo manipulaci s míčem, bude to mít vliv i na jemnou motoriku - včetně grafomotoriky, nutné pro psaní.


Správné držení tužky třemi prsty je pro budoucí psaní velmi důležité a je dobré, aby si je dítě osvojilo ještě před vstupem do školy, protože nesprávný návyk se později velmi špatně odstraňuje. Dítě bude ve škole potřebovat schopnost sledovat písmena očima v řádku zleva doprava. Proto je dobré, aby si dítě při každé činnosti, kterou vykonává v řádku, zvykl začínat zleva.


Fyzicky nezralé dítě se cítí nadměrně unavené, což zatěžuje jeho imunitní systém a zvyšuje jeho nemocnost. Kvůli častým absencím ve výuce může být následně narušen vztah k učení i ke škole, protože nebude mít v učení návaznost.


Lateralita

U dítěte před nástupem do školy by již mělo být víceméně jasné, kterou rukou bude psát.


Lateralita je odrazem dominance mozkových center. Nejznámějšími projevy laterality jsou praváctví a leváctví, přičemž preference jednoho z párových orgánů, který pak pracuje rychleji, lépe a kvalitněji nastává u většiny dětí asi od dvou a půl roku věku.


Děti, které při zahájení povinné školní docházky nedávají zřetelnou přednost jedné ruce, jsou v nevýhodě, protože ve vyučování potřebují vykonávat činnosti spadající už do komplexu jemné motoriky. Žáci, kteří při psaní střídají ruce, nemají jasno o tom, jak mají umístit papír a držet tužku a tyto pohyby se u nich nedostatečně automatizují. Bilaterální integrace hraje roli právě v automatizaci plánování cílených pohybů a podílí se na kognitivním uvědomování si určitých prostorových pojmů, například pravé a levé strany. Sklon střídat ruce a neschopnost rozvinout dominantní stranu pravděpodobně souvisí s určitým problémem vestibulárního zpracování vjemů nebo přetrvání některého z primárních reflexů.


V případě, že dominance ruky dosud není jasná, je vhodné provést test laterality nebo podstoupit vyšetření v pedagogicko - psychologické poradně.


Řeč

Pro dobrou adaptaci na školu je velmi významná úroveň verbální komunikace. Předpokládá se dobré porozumění řeči, aby dítě chápalo sdělení učitele a dokázalo je respektovat. Aktivní komunikační dovednosti zjednodušují začlenění do sociální skupiny.


K dalším komunikačním dovednostem patří i neverbální komunikace, správná výslovnost a dostatečně bohatá slovní zásoba. U dítěte s nedostatečnou slovní zásobou většinou vázne i plynulé vyjadřování. Nesprávná výslovnost může být způsobena mimo jiné nedostatečnou zralostí centrální nervové soustavy. V takovém případě dítě nedokáže dostatečně rychle a přesně rozpoznat kvalitu zvuků a proto je i nepřesně napodobuje. Někdy nedokáže přesně napodobovat hlásku i když ji vnímá a rozlišuje. Jindy naopak hlásku napodobovat umí, ale ve slovech ji není schopno správně diferencovat.


Nesprávná výslovnost může být způsobena i motorickou neobratností mluvidel nebo její funkční vadou. Určitou negativní roli ve vývoji řeči může hrát i výchovné prostředí, popř. nesprávný mluvní vzor (např.rodiče ráčkují).


Myšlení

Předškolní děti vychází z bezprostředního vztahu mezi vjemem a představou. Těsně před nástupem do školy se ale dostává myšlení na úroveň tzv. konkrétních logických operací. Proto je možné s dětmi již pracovat s nadřazenými a podřazenými pojmy. Pokud to dítě ještě neumí, bude pro něj obtížené pochopit matematiku bez názorného příkladu.


Paměť

Důležitým předpokladem záměrného učení je rozvoj paměti a to sluchové (co jsme slyšeli, co paní učitelka řekla), zrakové (co jsme viděli) a motorické (jak jsme to dělali). Zraková paměť je důležitá pro zapamatování si např. tvaru písmen, což je předpoklad pro čtení a psaní.


Pozornost

Pozornost závisí na zájmu dětí. Proto je důležité rozvíjet pozornost u něčeho, co dítě baví. Před vstupem do základní školy by dítě mělo umět činnost vždy dokončit. Pozornost a soustředěnost úzce souvisí s rozvojem sebeovládání a vytrvalostí. Nedostatečná soustředěnost je jedním z nejčastějších důvodů pro odklad školní docházky.


Vnímání

Zrakové a sluchové vnímání musí před nástupem do školy být diferencovanější, tzn. že umí vidět/slyšet malé rozdíly, detaily. Dobré je procvičování pomocí pracovních listů v mateřské škole.


Psychicky nezralé dítě nemůže využívat svou rozumovou kapacitu, prožívá neúspěch a není motivováno k učení. Často reaguje nepřiměřeně psychickou obranou, jako jsou neurotické projevy (např. školní fobie), psychosomatické poruchy (bolesti břicha, hlavy), poruchy chování, negativismus apod. Dále bývají tyto děti neklidné, nesoustředné, hravé, mívají potíže s zrakovým rozlišováním a grafomotorikou, což velmi rychle vyústí v odpor k psaní, protože bez ohledu na případné tolerantní hodnocení učitelky, denně zažívá opakovanou negativní zkušenost.


Sociální zralost

Sociální zralost je jednou z podmínek úspěšného startu ve škole. Úroveň autoregulačních procesů je předpokladem pro přijatelnou adaptaci na školu a následně i pro školní úspěšnost. Celkový rozvoj těchto procesů směřuje k vytváření vyšší formy regulace, než je regulace emoční a tou je vůle a vědomí povinnosti. Sociálně nezralé dítě se může jevit jako pasivní - nebude se chtít účastnit, nebo naopak bude neustále vyvolávat konflikty a nebude ochotno ustoupit.


Emoční zralost

Emoční stabilita je podmínkou pro to, aby se dítě dokázalo vyrovnat s případným neúspěchem. Obojí většinou zvládají děti přiměřeně sebevědomé a samostatné. Pokud dítě chce, je motivované, pokud vidí smysluplnost v nových činnostech a spolupráci, pokud je ochotné osvojovat si poznatky a učit se, je pravděpodobně emocionálně i pracovně zralé.


Pracovní zralost

Do oblasti pracovní zralosti patří schopnost soustředit se, dokončit činnost, ale i např. zvolit přiměřené pracovní tempo.

Sociální a pracovní nezralost bývá často příčinou odkladu školní docházky. Většinou se jedná o děti nesmělé, zamlklé, pasivní, nesoustředěné, pomalé, nesamostatné, ale i o děti, které si málo věří, bojí se zkoumat a poznávat nové věci z obavy, že by to nezvládly.


Citově nezralé dítě prožívá obavy nebo úzkost bez ohledu na to, jak mu daří učení. Bývá také fixováno na rodinu a může špatně snášet soutěživé prostředí, hodnocení výsledků, apod.


Odklad školní docházky

Odklad povinné školní docházky se odvíjí od § 37 zákona 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a dalším vzdělávání (tzv. školský zákon). Každý rodič je povinen přihlásit své dítě k zápisu k povinné školní docházce, a to v době od 15.1. do 15.2. kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku.


Zahajuje ji ve školním roce, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne šestého roku věku. To znamená, že musí k zápisu i tehdy, kdy se rodiče rozhodnou pro odklad. Při zápisu do prvního ročníku základní škola informuje zákonného zástupce dítěte o možnosti odkladu povinné školní docházky


Odklad povinné školní docházky je vymezen školským zákonem § 37 takto: „Není-li dítě po dovršení šestého roku věku tělesně nebo duševně přiměřeně vyspělé a požádá-li o to písemně zákonný zástupce dítěte do 31. května kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku, odloží ředitel školy začátek povinné školní docházky o jeden školní rok, pokud je žádost doložena doporučujícím posouzením příslušného školského poradenského zařízení, a odborného lékaře nebo klinického psychologa“. V praxi to znamená, že rodiče nebo zákonní zástupci nemohou o odklad školní docházky svého dítěte rozhodnout sami, ale jsou povinni svou žádost adresovanou příslušné základní škole doložit dvěma doporučeními. Posouzení příslušného školského poradenského zařízení se rozumí vyjádření pedagogicko-psychologické poradny (PPP), ale v případě žáka se zdravotním postižením je třeba vyjádření příslušného speciálně-pedagogického centra (SPC). “ Začátek povinné školní docházky lze odložit nejdéle do zahájení školního roku, v němž dítě dovrší osmý rok věku“.


Rodiče požádají o odklad školní docházky přímo u zápisu k povinné školní docházce a tuto žádost zákonem stanoveným způsobem doloží. V takovém případě může ředitel školy rozhodnout o odkladu povinné školní docházky přímo. Je ale také možné o odklad nepožádat při zápisu ale jen informovat o možnosti jeho udělení. Ředitele školy o odklad povinné školní docházky rodiče požádají až později, až budou mít všechny podklady. O odkladu se musí ale rozhodnout před začátkem příslušného školního roku.


Kopii rozhodnutí o odkladu předává pak rodič mateřské škole, která na tomto základě prodlouží dítěti pobyt v mateřské škole o jeden rok. V tomto roce již dítě nemusí být vzděláváno bezúplatně, protože podle §123 odst. 2 školského zákona, v posledním ročníku mateřské školy se vzdělávání poskytuje dítěti bezúplatně po dobu nejvýše 12 měsíců.

Pokud je dítěti odloženo školní docházka o jeden rok, je rodič povinen dítě v příštím roce opět k zápisu přihlásit.


V školském zákoně ale také mysleli na skutečnost, kdy se ukáže nepřipravenost pro povinnou školní docházku až v průběhu prvního ročníku základní školy: „Pokud se u žáka v prvním roce plnění povinné školní docházky projeví nedostatečná tělesná nebo duševní vyspělost k plnění povinné školní docházky, může ředitel školy se souhlasem zákonného zástupce žákovi dodatečně v průběhu prvního pololetí školního roku odložit začátek plnění povinné školní docházky na následující školní rok.

V obou případech, kdy ředitel školy rozhodne o odkladu povinné školní docházky, doporučí zároveň zákonnému zástupci dítěte vzdělávání dítěte buď v přípravné třídě základní školy nebo dále v posledním ročníku mateřské školy.


Dodatečný odklad se jeví ale jako nejméně vhodná varianta pro řešení školní nezralosti, protože dítě, které se po určité době strávené ve škole vrátí do mateřské školy, je vystaveno velkému psychickému stresu. Dítě může ztratit důvěru v své schopnosti a ke škole může získat nedůvěru. Dodatečný odklad školní docházky posuzuje psycholog na základě vyšetření a dostupných materiálů poskytnutých učitelem dítěte. Lepší variantou je nástup do přípravné třídy.


Riziko bezdůvodného odkladu školní docházky

Podle psychologů je bezdůvodný odklad školní docházky spojen s určitým rizikem. Dítě může ztratit motivaci pro školní práci, může promeškat dobu, kdy je na vstup do školy nastaveno. Matějček upozorňuje na vývojové zákonitosti, kdy by dítě nemělo být ani přetěžováno ale ani podstimulováno a podhodnoceno: „Není jeho duševní kapacita náležitě využita, ale (co je horší) není ani rozvíjena - takže je dítě vlastně zanedbáváno“ (Matějček, 2005).

Dítě se může v mateřské škole nudit, protože jeho kamarádi odešli do školy. Až po roce pak nastoupí do školy, může se ve škole nudit - zpočátku vše lehce zvládá, ale nenaučí se hned od začátku učit. Tento problém se projeví později, až bude učivo i pro velmi vyspělé dítě nové.


Přípravné třídy

Přípravné třídy byly původně zřizovány při základních školách a jsou určeny dětem se sociálním znevýhodněním – z rodinného prostředí s nízkým sociálně - kulturním postavením, dětem ohroženým sociálně patologickými jevy nebo dětem azylantů. Cílem přípravné třídy je zejména naučit děti komunikaci, základům sebeobsluhy, českému jazyku a zabezpečení jejich relativně bezproblémovému přechodu do první třídy základní školy.


Od školního roku 2017/2018 nově platí, že v přípravné třídě základní školy se mohou vzdělávat děti, u kterých je předpoklad, že zařazení do přípravné třídy vyrovná jejich vývoj a kterým byl současně povolen odklad povinné školní docházky. O zařazení dítěte do přípravné třídy rozhoduje ředitel školy na žádost zákonného zástupce a doporučení příslušného poradenského zařízení.


Přípravné třídy by neměly suplovat činnost mateřské školy, ale naopak pomoci vyrovnat vývoj těch dětí, které mají z jakéhokoliv důvodu odklad povinné školní docházky. Přípravné třídy se tak zaměřují na vyrovnávání vývoje dítěte s ohledem na jeho školní nezralost v době, kdy by již povinnou školní docházku mělo realizovat. Pedagogové v přípravných třídách by se tak měli věnovat výhradně dětem, kterým byl udělen odklad povinné školní docházky a u kterých je z nějakých objektivních příčin potřebné vyrovnat jejich vývoj.


Přípravnou třídu je možné zřídit, pokud se v ní bude vzdělávat nejméně 10 dětí. Pokud se do přípravné třídy nepřihlásí dostatečný počet dětí, může ředitel požádat zřizovatele o povolení výjimky z nejnižšího počtu dětí podle § 23 odst. 4 školského zákona.


Děti se v přípravných třídách učí dovednosti, které budou potřebovat do školy, ovšem hravou formou. Vyplňují pracovní listy, trénují grafomotorická či logopedická cvičení, hrubou i jemnou motoriku. Pedagog rozvíjí jejich řečové, sociální a komunikační dovednosti, koncentraci pozornosti a tak dále. Hlavním cílem přípravné třídy je všestranný rozvoj dítěte, a především jeho psychická, fyzická i sociální připravenost ke vstupu do 1. třídy.


Rozdíl oproti poslednímu ročníku mateřské školy je v době výuky i v počtu dětí na jednoho pedagoga. Zatímco ve školce je jeden učitel až na 28 dětí, v přípravné třídě může mít na starost maximálně 15 dětí. Výuka probíhá jako na základní škole od 8 hodin a většinou trvá 4 vyučovací hodiny. Na rozdíl od školky děti svačí ve třídě potraviny přinesené z domova. Po skončení vyučování jde dítě stejně jako žáci základní školy na oběd a případně do družiny. Stejně jako školáci mají děti školní tašku a psací potřeby. Dítě dochází do přípravné třídy jeden školní rok. Týkají se ho všechny státní svátky a prázdniny – stejně jako ostatních žáků základní školy.


Předčasný nástup

Podle školského zákona §36, odst. 3 může „dítě, které dosáhne šestého roku věku v době od září do konce června příslušného školního roku, být přijato k plnění povinné školní docházky již v tomto školním roce, je-li přiměřeně tělesně i duševně vyspělé a požádá-li o to jeho zákonný zástupce“.


V případě, že je dítě narozeno od září do prosince, musí jeho předčasnému nástupu do školy předcházet komplexní vyšetření v pedagogicko - psychologické poradně (PPP). Pokud je dítě narozené od ledna do června, je navíc vyžadováno vyjádření odborného lékaře.


Pokud má dítě ve škole mezi staršími spolužáky uspět, nestačí, aby bylo vyspělé vzhledem ke svému věku, ale je třeba, aby bylo ve svém vývoji zřetelně napřed. I když se může jevit jako vyspělé (např. už umí číst), velmi často jde o dítě s nerovnoměrným vývojem psychických funkcí. V tom případě není předčasný nástup do školy doporučen, protože by pro dítě znamenal velmi vysokou zátěž, která by se mohla projevit i školním neúspěchem.

Problém může také nastat třeba až v pubertě. Věkový rozdíl mezi dítětem, které nastoupilo do školy předčasně a dítětem, které mělo odklad je až dva roky, což je v tomto křehkém období velký rozdíl. Dítě, které nastoupilo do školy předčasně si bude chtít ještě hrát, zatímco starší děti se dostaly již do puberty „naplno“ a mají úplně jiné zájmy.


O předčasném nástupu dítěte k základnímu vzdělávání vydá ředitel školy rozhodnutí. V případě negativního výsledku řízení není nutné, aby se dítě následující rok dostavilo k zápisu. Všeobecně se počítá s tím, že dítě nastoupí do školy ve školním roce uvedeném na rozhodnutí. Pokud dojde ke změně bydliště a dítě bude zapsáno na jinou školu, je nutné o této skutečnosti podat zprávu.


Autor článku: PhDr. Marja Volemanová, PhD.


Hlavní zdroje:

  • Bednářová, Jiřina et kol (2017). Školní zralost a její diagnostika. Praha: Raabe. ISBN 978-80-7496-319-3

  • Edice Dobrá škola. Diagnostika školní zralosti. Praha: Raabe. ISBN 978-80-87553-52-7

  • Kucharská, A; Švancarová, Dana (2004). Bezstarostné roky? Praha: Scientia

  • Školský zákon.