Primární reflexy pomáhají dítěti při procesu porodu a mají životně důležitou funkci v prvních týdnech života. Proto se hned po porodu vyšetří dítě na přítomnost všech primárních reflexů. Pokud primární reflexy nejsou dobře vyvinuté, může to znamenat neoptimální vývoj mozku.
Mozek novorozence váží přibližně 400 gramů a je ještě nezralý, obsahuje ale již téměř všechny nervové buňky, které bude potřebovat po zbytek života. Tyto nervové buňky ale nejsou ještě mezi sebou dobře propojené. Proto máme na začátku aktivní primární reflexy, které "sídlí" v nižších etážích mozku (které jsou již "hotové"). Malé miminko je doslova bombardováno nepřeberným množstvím stimulů, který jeho mozek ještě nedokáže dobře zpracovat. Primární reflexy pomáhají na tyto stimuly adekvátně reagovat. Motorický (pohybový) vývoj dítěte také souvisí s aktivitou primárních reflexů. Miminko reaguje na stimuly a interakce s okolím primárními reflexy, které stimulují vytváření propojení v mozku, diferenciaci nervových buněk, a hlavně propojení k vyšším mozkovým centrům, která následně přeberou celkové řízení těla. Pohyby vyvolané primárními reflexy tedy pomáhají vytvářet hustou neuronovou síť, která umožňuje propojení různých oblastí mozku. Tato propojení jsou velmi důležitá pro budoucí procesy učení, komunikační schopnosti, emocionální a citové vztahy a motivaci.
Jak se vyšší mozková centra vyvíjejí, primární reflexy začínají postupně překážet a musí se inhibovat, aby se mozek mohl vyvíjet neurologicky správným způsobem. I motorický vývoj neproběhne správně, pokud primární reflexy přetrvávají déle než je normální. Je pak pro děti těžké začít se plazit nebo lézt, případně se otáčejí špatným způsobem (např. velkým záklonem hlavy). Proto primární reflexy postupně slábnou. Vývoj držení těla a pohybových funkcí je v podstatě zrcadlem vývoje mozku. Zlepšení ovládání pohybu je ukazatelem posilujících se propojení mezi mozkem a tělem i v mozku samotném.