Podpora vývoje předškolních dětí

V předškolním věku má dítě velký zájem o aktivity tělesné a duševní. Dítě mají zájem o okolní jevy, hodně se ptají „Proč?“, „Kde“, „Co?“, „Jak?“. Je to však také období, kdy potřebují více než jindy řád, rodinné rituály, klidné vedení, stabilní zázemí jak v rodině tak i ve mateřské škole, kam dochází. Je to období „bezstarostného dětství“, ještě žádné úkoly, povinnosti, jen čas si hrát. Pomocí her se ale rozvíjí schopnosti, na jejichž podkladě se může v budoucnu ve škole naučit dobře číst, psát a počítat. Hlavní oblasti, které se mají v tomto kontextu rozvíjet, jsou především řeč, zrakové a sluchové vnímání, prostorové vnímání, prostorová orientaci, grafomotoriku a základní matematické představy.

3-4 roky

Motorika

Hrubá motorika je základ pro rozvoj jemné motoriky. Hodně tedy podpořte u dítěte tělesné aktivity. Běh, skákání, lezení, přelézání, podlézání, házení, udržení rovnováhy, houpání. Vše má pozitivní vliv na rozvoj Vašeho dítěte. Pokud vás baví cvičení rodičů s dětmi, určitě to využijte. Pokud nemáte rádi organizované kroužky, choďte s dítětem ven, na hřiště a hrajte s ním na honěnou, na schovávanou a podpořte, aby se nebálo lézt na prolézačky.

Jemná motorika se zlepší tím, že necháte dítě pomáhat s každodenními činnostmi a sebeobsluhou. Vánoční cukroví se peče nejlépe spolu! Veďte dítě k tomu, aby samo zkoušelo si čistit zuby (jen pak dočistěte), aby se česalo, oblékalo. Zapínání zipů a knoflíků jsou výborné na rozvoj jemné motoriky.

Zkoušejte různé rukodělné činnosti, jako je stříhání (nejdříve jen proužky, později i delší plochy), lepení, navlékání korálků, modelování, mačkání papírů ale i řezání s pilou nebo šroubování šroubovákem, zatloukávání kladívkem nebo šroubování matičky.

Hrát si s pískem na pískovišti můžete nahradit doma tácem s moukou nebo krupicí. Do těchto materiálů můžete zkusit s dítětem i kreslit, nacvičovat vedení čar. Existuje i kinetický písek, což je skvělá zábava pro děti a přitom si cvičí ruce. Písek umožňuje vytvářet mnoho krásných báboviček, hradů, apod.

Dotýkání se předmětů z různých materiálů nebo poznávání materiálů hmatem je skvělé na rozvoj hmatu. Můžete využít misky s luštěninami, těstovinami, kamínky, korálky, krupicí aj. Později můžete pak zkusit poznávat věci podle hmatu.

Jednoduše vyrobíte hmatové pexeso - dejte pod utěrku tři nebo čtyři páry stejných věcí (např. míčky, kamínky, autíčka), dítě pak pomocí hmatu zkusí najít páry ke sobě. Už můžete zkusit společenské hry jako jsou pexesa, lota nebo domina.

Okolo třetího roku by měl být navozen špetkový úchop tužky, tzn., že tužka leží na posledním článku prostředníčku, shora ji přidržuje bříško palce a ukazováku. Ruky a prsty jsou uvolněné, nesvírají tužku křečovitě, ukazovák není prohnutý. Tužka přesahuje kožní řasu mezi palcem a ukazovákem. Malíček a prsteníček jsou volně pokrčené v dlani.

Do kreslení dítěte nenuťte, spíš dejte příležitosti k tvorbě. Nejlépe na velké ploše. Můžete využít křídy a kreslit venku na chodníku nebo prstovými barvy na velký papír. V třech letech je ještě normální, když dítě střídá ruku, s kterou kreslí. Nechte na dítěte, kterou rukou bude používat, postupně se to ustálí. Jen pokud Vaše dítě už hodně kreslí samo od sebe, tak zkuste se podívat, jestli správně drží tužku.

Zrakové vnímání

Tříleté dítě by mělo být schopno přiřadit k sobě stejné barvy. Hodně jmenujte barvy, když si dítě hraje. Když budete navlékat korále, můžete mu nechat vyhledat nejdříve všechny korále modré barvy, pak žluté atd. Pak pojmenujte, co děláte: Teď navlékáme žlutý korálek, … Postupně se naučí ukázat na požadovanou barvu a v čtyřech letech pak umí samostatně pojmenovat základní barvy.

Hodně se spolu podívejte do knížek. Čím je obrázek složitější s více prvky, tím těžší je pro malé dítě se v tom orientovat., Při přemíře podnětů může být dítě zmateno, neumí zafixovat jednotlivé objekty, které mu mohou splývat. Obdobou může být přemíra hraček a výzdoby prostředí, ve kterém žije. Použijte tedy knížky s jednoduchými obrázky a naučte dítě uklidit, co vytahalo.

Když si budete číst knížku, zkuste vést dítě, aby našlo prvky v obrázku („Kde je pejsek? Ukaž mi, kde je na obrázku“). Až pak knížku odložíte, zkuste se zeptat, co vidělo na obrázku, rozvíjíte tím zrakovou paměť.

Na uvědomování části a celku viděného jsou skvělé puzzle (z několika částí), práce se stavebnicemi nebo skládanky.

Vnímání prostoru

Pro vnímání prostoru, určení směru, odhad vzdálenosti je pro dítě velice důležitý pohyb. K prostorové představivosti pomáhá také práce se stavebnicemi, kostkami. Hodně používejte slova jako je nahoře, dole („co je nahoře na obrázku?“, nebo na těle „nahoře máme hlavu, vlasy, dole nohy…“) a předložky na, do, v („Polož knížku na polici“, „Dej hračku do krabice“).

Vnímání času

Vnímat čas, vytvářet představu o plynutí čas je důležitá na to, aby dítě poznalo, že každá činnost má svůj čas a své místo - ráno vstaneme, oblékáme se, snídáme, vyčistíme si zuby a odcházíme do školky (nebo následuje hra doma). Pravidelný rytmus umožňuje vytvářet si strukturu dne, poskytuje mu bezpečí.

Vnímání časového sledu vytváříme pozorováním a pojmenováním dějů a činností. Povídáme si, co se stalo dříve a co později, co musíme udělat prvně a co posléze (nejdříve si vezmeme ponožky, pak boty..., vyčistíme zeleninu pak ji uvaříme…)

Využijte vycházky k pozorování přírody. Pozorujte zvířátka - mládě a jejich rodiče a pojmenujte: „Nejdříve se narodilo malé štěně a pak z něho vyrostl pes“ nebo rostlin „nejdříve bylo poupě, rozkvetl květ a pak vyrostla jablíčka“.

Řeč

Kolem roku a půl až dvou let se dítě nachází v tzv. prvním věku otázek „Kdo je to?“, „Co je to?“. Nyní se nachází v tzv. druhém věku otázek „Proč?“, „Kdy?“. Obecně je pro rozvoj řeči a myšlení důležité dítěti na jeho otázky trpělivě odpovídat. Dítě mezi třetím a čtvrtým rokem by mělo mluvit ve větách a souvětích. Hodně opakujte a pojmenujte to, co děláte, vidíte.

V tomto věku obvykle jeví dítě zájem o prohlížení knížek a komentuje to, co vidí na obrázcích. To využijte. Například když dítě ukazuje na červené auto na obrázku a komentuje „Auto“ tak rodič opakuje „Ano, je to auto. A je to červené auto“. Dítě opakuje: „Červené“. A rodič opakuje: „Ano červené. A tvoje tričko je také červené“. Nebo, když ukazuje na auto, tak se můžete zeptat: „ Ano, auto. A je červené nebo modré?“.

Myslete na to, že pro řeč je také důležité rozvoj motoriky: pohyblivost jazyka (zkuste mlaskat jazykem, dělat čertíka, nebo olizovat rty), rtů (špulení rtů, napodobování kapra - rty tvarovat do kroužku, pískání, úsměv frkání, aj.) a čelistí (doširoka otevírání a zavírání pusy jako lev, přežvykovat jako kráva). Dále můžete nacvičit dýchání do břicha a napodobovat zvuky. Zkuste například napodobovat různá zvířátka: syčení jako had, bzzzz jako včela, čičiči jako kočička.

Sluchové vnímání a paměť

Pro rozvoj sluchového vnímání je po třetím roce nejdůležitější časté povídání s dospělým, naslouchání pohádek, zpívání, říkadla a básničky. Důležité je vytvářet prostředí nepřesycené sluchovými podněty (puštěné rádio, TV). Pokud chceme dítě učit naslouchání, musíme mu vytvářet dobré podmínky: pravidelně spolu čtete, povídejte u obrázkových knih. Zároveň pak rozvíjíte i řeč. TV nenahradí společné čtení. Děti často nenaslouchají ale přijímají pouze obrazem.

Aktivita: zkuste naslouchat „ticho“: v lese šumění větru, zpěv ptáků, šumící topení, tikot hodin nebo v dáli jezdící auto.

Základní matematické představy

Na vytváření matematických představ se podílí mnoho dílčích schopností a dovedností z oblasti motoriky, zrakového a sluchového vnímání, vnímání času, řeči. Z geometrických tvarů pozná dítě kruh, a občas i čtverec.

U dítěte mezi třetím a čtvrtém rokem je nejdůležitější pro vytváření předčíselných představ manipulativní činností spojených s verbálními podněty. Nejprve jsou pro dítě nejjednodušší pojmy jako malý/velký, málo/hodně, všechny. Pak můžeme přidat pojmy jako je krátký/dlouhý, úzký/široký, nízký/vysoký, lehký/těžký, stejně, větší/menší, kratší/delší. Na konci období některé děti již umí pasivně pojmy méně/více, některé, žádné. Tyto pojme se nejlépe vytváří během her: dáme velké auto do garáže, malý korálek navlékáme, uklidíme všechny hračky. Z prostorové orientace pak neopomíjíme pojmy nahoře, dole, níže, výše, vpředu, vzadu.

S číselnou řadu sítě seznamujeme pomocí říkanky (Jedna, dvě, Honza jde…) nebo v průběhu dne (dám ti dvě lžičky, dáš mi tři korále?).

K uvědomování si společných charakteristik předmětů můžete s dítětem různé věci třídit: korálky podle barev nebo velikosti, obrázky podle druhu (nábytek, hračky..), hračky podle místa určení (na písek, do postýlky, do vody), příbory, oblečení (podle barvy, majitele), aj.


4- 5 let

Motorika

Hrubou motoriku podporujeme podobných způsobem jako v předchozím období, jen se aktivity postupně ztíží. Obdobně je tomu i v oblasti jemné motoriky, kdy pracujeme s čím dále menšími díly stavebnic, menšími korálky apod.

Většina dětí ráda kreslí, přibývá různorodost námětů. Jestliže po čtvrtém roce dítě kreslení nevyhledává, je vhodné mu ve zvýšené míře a pravidelně nabízet činnosti rozvíjející hrubou a jemnou motoriku. Tyto činnosti dělejte spolu, abyste mu mohli podporovat, pojmenovat a ocenit i dílčí úspěchy. Použijte tlusté nebo trojhranné pastelky, kuličky na kreslení, trojúhelníkové voskovky nebo použijte prstové barvy.

Zkuste správně odhadnout, co dítě již umí, abyste zvolili jen o malinko těžší úkoly než ty, co umí. Pokud budou úkoly moc lehké, bude úkol buď mechanicky plnit, bez toho, aby to přinášelo nové poznání, nebo ho odmítá. Naopak vysoké nároky, které dítě nemá možnost kvůli stupni rozvoje svých schopností uspokojit, jej od činností odrazují, upevňují pocit selhání. Dbejte již na správné držení tužky.

Zrakové vnímání

Čtyřleté dítě by mělo umět samostatně pojmenovat základní barvy. K nácviku je dobré třídit věci podle barev a pojmenovat barvy. Postupně můžete přidat kromě základních barev přidat další (oranžová, fialová,..)

Děti se rádi dívají do obrázkových knih s méně detaily. Pořád platí, že přemíra podnětů (jak na obrázcích, tak i v hračkách, v prostředí, ve kterém žije) zahlcuje. Tato přemíra může dítěti bránit soustředit se, fixovat a prozkoumávat jednotlivé objekty, může ho činit roztržitým, zmateným.

Tip: prohlížejte obrázkové knihy, vyhledávejte a pojmenujte spolu s dítětem jednotlivé objekty - i ty, které jsou částečně ukryté.

Dítě do pěti let se zaměřuje spíše na celek než na detail. Proto začínají např. puzzle být zajímavější až od této doby. Dítě se postupně naučí vidět rozdíly. Podněcujte zájem o vyhledávání rozdílů ve dvojicích obrázků. Na začátku předkládejte dvojice obrázků, kde se prvky výrazněji liší.

Zraková paměť bývá často u dětí tohoto věku rozvíjena hrou pexeso. Zraková paměť lze rozvíjet ale v průběhu celého dne. Podívejte se o tom, co dítě vidělo na výletě, v zoo, nebo na obrázku. Tímto způsobem rozvíjíte i řeč.

Vnímání prostoru

Pro vnímání prostoru je velice důležitý pohyb, hry se stavebnicemi, pojmenování prostorových vztahů (nahoře, dole,..) Z pojmů vyznačujících prostorové uspořádání dítě dobře zvládá pojmy nahoře/dole, nízko/vysoko, níže/výše, a předložkové vazby na, do v. Upevňuje se pojmy vpředu/vzadu, první/poslední a předložkové vazby před/za, nad/pod, vedle, mezi. Začíná se budovat pojmy uprostřed, prostřední, předposlední, vlevo, vpravo.

Při každodenních činnostech pojmenujte to, co dítě dělá: teď pravou nohu, pak levou. Dáme jablíčko na stůl, knížka leží vedle autíčka, atd.


Vnímání času

Vytvářejte si představu o plynutí času napomáháme dítěti především dodržováním každodenního rytmu, kdy vnímá, že každá činnost má svůj čas a své místo. Mezi čtvrtým a pátým rokem dítě nejen charakteristické činnosti pro části dne přiřadí (ráno - snídaně) ale mnohdy začíná i pojmenovávat sled události, začíná si více uvědomovat následnost kroků. Povídejte s dítětem o tom, co se stalo dříve, co později, co musíme udělat prvně a co posléze.

Tip: vyhledejte činnosti na obrázcích obvyklých pro ráno, poledne a večer. Nebo pozorujte přírodu: „na jaře rozkvetl strom, později v létě na něm uzrálo ovoce“.

Řeč

Mezi čtvrtým a pátým rokem by dítě mělo mluvit v rozvinutých větách a souvětích, skloňovat a časovat slovesa. Má natolik bohatou slovní zásobu, aby mohlo spontánně komunikovat, vyjadřovat svoje zážitky, pocity, popsat události a vyprávět souvisle podle obrázku. Začíná používat nadřazené pojmy a protiklady. Zaměřte se s dítětem na zdrobněliny: dům - domek -domeček, na stupňování malý - menší - nejmenší a na protiklady malý - velký, větší - menší.


Zlepšuje se výslovnost. Případná přetrvávající patlavost je ještě fyziologická, nicméně s této době je již užitečné konzultovat s logopedem, zda je vhodné zahájit nápravu výslovnosti nebo ještě dát čas na její přirozené dozrání. U pozvolnější vývoje řeči nebo rozsáhlejší patlavosti je logopedická péče zcela na místě již dříve.


Sluchové vnímání

Pro rozvoj sluchového vnímání je nejdůležitější časté povídání s dospělým, vedení k naslouchání pohádek, zpívání, říkadla, básničky a rytmická cvičení. Dítě zvládá již naslouchat delší pohádce, důležité je ale vytvářet prostředí nepřesycené sluchovými vjemy.

Tip: Cvičte lokalizace zvuků a jejich rozlišení - dítě sedí uprostřed kruhu se zavázanýma očima. Rodič, sourozenec nebo kamarád zašustí papírem, zazvoní zvonkem, nebo např. zaťuká kostkami. Dítě poznává, odkud zvuk přichází a co to bylo za zvuk. Můžete také poznávat hudební nástroje, nebo poznávat počtu zvuků. Zpočátku hrajte na např. hudební nástroj jeden až tři stejně dlouhé a silné tóny, dítě dává za každý zvuk před sebe kostku.

Základní matematické představy

Velice důležitou aktivitu pro vytváření matematických představ zůstává manipulace s předměty spojená s verbálními podněty. V tomto věku již děti pasivně (mnohé děti i aktivně) znají pojmy malý/velký, málo/hodně, všechny, krátký/dlouhý, úzký/široký, nízký/vysoký, prázdný/plný, lehký/těžký, stejně, menší/větší, kratší/delší, nižší/vyšší. Dále upevňuje pojmy méně, více, některé, žádné. Z prostorové orientace je důležité procvičit pojmy nahoře/dole, níže/výše, vpředu/vzadu, první/poslední a kolem pátého roku můžete přidávat pojmy vpravo, vlevo a uprostřed.

Z geometrických tvarů pozná kruh, čtverec a začíná poznávat trojúhelník.

Tip: zkuste třídit věci podle nejméně tři velikosti, upevníte tím pojmy malý, střední, velký, nejmenší, největší.

5-6 let

Motorika

Nadále je důležité podpořit motorický vývoj dítěte. Od pěti let už umí dítě dobře házet a chytit míč, a tak můžete hrát hry jako házení na cíl (míčky do krabice, knoflíky do misky, kroužky na tyč). Chůze po obrubníku během procházky je také bezvadné.

Jemnou motoriku procvičuje s čím dále menšími dílky stavebnic a korálky. Zkuste spolu různá rukodělné práce, jako je přišívání velkých knoflíků, prošívání látky nebo papíru jehlou s tupým hrotem, výroba řetězu z kancelářských sponek nebo motání klubíček vlny.

Využijte různá říkadla na procvičování prstů. Můžete přitom „tleskat“ prsty - palec s ukazovákem, prostředníkem, prsteníkem, malíkem, nebo „padá deštíček“ – nejdříve ťukne do desku stolu ukazovák, pak ukazovák s prostředníkem, dále střídavě tři prsty nebo čtyři prsty. Dále kroužíme zápěstím, solíme třemi prsty, …

Okolo pátého roku je vhodné začít grafomotorickými cviky. Tužku by mělo držet již správným špetkovým úchopem, tzn., že tužka leží na posledním článku prostředníčku, shora ji přidržuje bříško palce a ukazováku. Ruka a prsty jsou uvolněné, nesvírají tužku křečovitě, ukazovák není prohnutý. Tužka přesahuje kožní řasu mezi palcem a ukazovákem. Malíček a prsteníček jsou volně pokrčené v dlani.

Předškolák, u kterého vývoj probíhá bez nápadností, sám vyhledává aktivity jako je kreslení a malování. Tam, kde se úkolům v této oblasti dítě spíše vyhýbá, bývá často příčinnou opožděný vývoj grafomotorických schopností a dovedností. Bez pomoci se potíže oproti vrstevníkům prohlubují. Je vhodné proto včas vyhledat odborné poradenské pomoci. Doma se zaměřte hlavně na hrubou a jemnou motoriku, což je základ pro grafomotorické dovednosti. Kreslete nejdříve pokud možné na zemi (na velký papír nebo na chodník), kdy dítě sedí na čtyři. Tím se lépe uvolňuje rameno.

Tip: v létě kreslete hodně venku na chodníku křídou. Můžete nakreslit krásné obrazy nebo nakreslete „panáka“ a pak můžete spolu skákat.

Zrakové vnímání

V pěti letech již dítě umí pojmenovat základní barvy, a pasivně i další. Zároveň začíná odlišovat odstíny barev, jako je světlemodrá, tmavomodrá, … Dítě v tomto věku již zná symboly v podobě obrázků a orientuje se i ve složitějších obrázcích. Je vhodné dále prohlížet obrázkové knihy a vyhledat a pojmenovat jednotlivé objekty. Můžeme se již zaměřit na malé objekty nebo zčásti zakrytých objektů. Vyhledávání a obtahování obrázků překrytých sítí nebo grafickým vzorem jsou také velmi dobrými aktivitami. V tomto věku lze také dobře „si zahrát na školáka“ a využít pracovní listy. Najděte pracovní listy, kde musí dítě hledat jeden tvar lišící se od ostatních, nebo kde přiřazuje dvojice obrázků objektu a jeho stín, popř. obrysu. V časopisech pro předškolní děti také často najdete dobré náměty pro aktivity s dětmi, jako je např. „hledání deset rozdílů“.

Zkuste občas spolu skládat puzzle nebo mozaiky. Zrakovou paměť můžete dále rozvíjet, když spolu hrajete pexeso.

Při listování knihou listujeme odpředu dozadu, sled obrázků a později i písmenka při čtení pozorujeme zleva doprava. Proto je dobré když pojmenujete obrázky, abyste také postupovali zleva doprava. V předškolním věku můžeme také zařadit takové pracovní listy, které upevňují správné oční pohyby.

Vnímání prostoru

Pro vnímání prostoru, určení směru a odhad vzdálenosti je pro dítě důležitý pohyb - na hřišti, na procházkách, při pohybových hrách. Z pojmů vyznačujících prostorové uspořádání dítě dobře zvládá pojmy nahoře/dole, nízko/vysoko, níže/výše, vpředu/vzadu, první/poslední a předložkové vazby na, do, v, před/za, nad/pod, vedle, mezi. Upevňují se pojmy hned, před, hned za, vpravo, vlevo. Ke konci období začíná dítě zvládat dvě a více instrukcí, pojmenuje vpravo nahoře, vlevo dole. Toto uvědomování můžete procvičit tak, že nakreslíte domeček s devíti okny (tři okna v patře), v každém okně bydlí jiné zvíře „Kdo bydlí vpravo nahoře? Kdo bydlí dole uprostřed?“

Tip: hrajte „Kuba říká“, kde mimo jiné krásně procvičíte uvědomování pravé a levé strany a orientaci na těle. „Kuba říká, dej levou ruku na pravé koleno“.

Tip: hledejte poklad se zavřenýma očima podle instrukcí: „Rovně, doprava, dopředu, otoč se, doleva, …“.


Vnímání času

Vytvářejte si představu o plynutí času - napomáháme dítěti především dodržováním každodenního rytmu, kdy vnímá, že každá činnost má svůj čas a své místo. Pojmenujte spolu s dítětem části dne (odpoledne pojedeme k babičce), dny (dnes je neděle, zítra, v pondělí pojedeš zase do školky), nebo roční období (pamatuješ, jak nám krásně kvetly tulipány na jaře?). Většina předškolních dětí již odlišuje víkendové dny od dnů všedních. K pojmům včera, dnes, zítra dokáže přiřadit konkrétní události.

Řeč

Mezi pátým a šestým rokem by řeč měla být ve všech rovinách dobře vybudovaná. Dítě používá všechny slovní druhy, mluví gramaticky správně. I výslovnost by již měla být správná.


Ve věku od pěti do sedmi let se považuje případná menší patlavost ještě za prodlouženou fyziologickou (normální). Na dotaz řekne svoje jméno a příjmení, jména sourozenců, kamarádů, rodičů, kolik je mu roků a také adresu.

Zkuste během her najít antonymy (řekni opak: světlo- tma, široký- úzký), synonymy (řekni to jinak, jiným slovem: krásný, pěkný, nádherný; utíkat, běžet; holčička, děvčátko, dívenka) a homonymy (řekni, co všechno může znamenat slovo: zub, list, koruna).

Pojmenujte to, co by se stalo, kdyby (kdybys šel ven v ponožkách, kdyby pán přecházel přes křižovatku na červenou…). Také zkuste seřadit obrázky podle posloupnosti a pak k tomu vymyslete příběh. Pojmenujte s dítětem profese a co dělají.

Tip: řekněte několik slov, dítě pak vyčlení slovo, které tam nepatří (pes, žirafa, kámen, slepice - kámen, protože kámen není zvíře).

Sluchové vnímání

Předškolní dítě by mělo umět říct několik básniček, rozpočitadel, písniček. Mělo by umět pozorně naslouchat čtenému textu, přečtené texty by mělo zvládnout alespoň rámcově reprodukovat.

Zařazujte hry na rozvíjení sluchových funkcí potřebných pro nástupu do školní docházky - pro čtení a psaní. Zaměřte na rozlišení hlásek (sykavky, znělé a neznělé, měkké a tvrdé souhlásky, krátké a dlouhé samohlásky), určení první a poslední hlásky ve slově, počtu slabik ve slově (tleskat slovo po slabikách) nebo určení počtu slov ve větě.

Vymyslete například řetěz slov: První říká: „Jedu na dovolenou a vezmu si kufr“, druhý musí větu opakovat a něco přidat: „ Jedu na dovolenou a vezmu si kufr a tričko“, další opět opakuje a přidá: „ Jedu na dovolenou a vezmu si kufr, tričko a plavky“ atd. Nebo možná znáte „Přijela tetička z Číny a přivezla kouzelný kufr“.

Zaměřit pozornost na určitý znak a ostatní sluchovou kulisu dát do pozadí můžete trénovat tak, že přečtete pohádku a dopředu se domluvíte, že dítě pokaždé, co slyší určité slovo (např. jméno hrdiny, věc co se vyskytuje v příběhu vícekrát) tleskne. Rytmické cvičení (vytleskávání, vydupávání, zpívání, je dobré na reprodukci rytmu.

Tip: Tichá pošta je hra, kdy sedíte v kruhu, jedno dítě zašeptá slovo sousedovi, ten to předá po kruhu dále. Poslední pak nahlas vysloví, co slyšel. Srovnáme s výchozím slovem (později to mohu být i věty).

Základní matematické představy

Matematické představy vytváříme rozvíjením mnoho předchozích schopností a dovedností, zejména motorické a grafomotorické dovednosti. Proto je důležité hodně si hrát s předměty, aby děti získaly zkušenosti s množstvím, odhadem velikosti, vzdálenosti.


Grafomotorické dovednosti ovlivní písemný projev, zápisy v matematice, rýsování. Z grafických tvarů dítě pozná kruh, čtverec, trojúhelník, obdélník.


Je potřeba, aby dítě vidělo rozdíl mezi např. 3 a 5 nebo 6 a 9, + a -. Pokračujeme také v rozvoji řeči, kdy v tomto ohledu se zaměříme na pojmy jako žádné, více, méně:,, Neber si žádný korálek“, „Vezmi si stejně bonbónů jako bratr“. Třídění podle určitých kritérií také rozvíjí matematické uvědomování. Můžeme vyhledat obrázky nebo předměty, které patří do souboru hraček, dopravních prostředků, oblečení, zvířat, kytek, aj. Pokud něco nepatří do určené skupiny, tak pojmenujte s dítětem důvod, proč do skupiny nepatří (někdy se stává, že třídil podle jiných kritérií, než jste měli vy mysli vy - vy jste např. chtěli soubor stromů, ale dítě třídilo podle zelené barvy). I geometrické tvary lze třídit, nebo slova, podle počtu slabik.

Počítání by dítě před zahájením školní docházky mělo zvládat do šesti a to vzestupně od 1 do 6 i sestupně od 6 do 0. Jde tady o pochopení pojmu číslo. Dítě po pátém roce by mělo začít chápat, že počet prvků není závislý na jejich barvě, velikosti, tvaru, materiálu, poloze nebo uspořádání. Děti, které před nástupem do školy počítají i vyšší číselné řady (např. do 50) se tak často to naučilo jen mechanicky, bez pochopení, jako básničku. Aby pochopilo význam čísel, můžete číslo rozkládat. Vezme si nejdříve např. 2 kuličky a pak jej vyzveme, aby vzalo další kuličky tak, aby jich mělo dohromady 5.

Tip: vyrobte kartičky s obrázky. Dítě počítá, kolik je předmětů na obrázku a stejný počet věcí nebo kostiček si vezme z krabice. Později můžete přidat kartičky s grafickým znázorněním čísla. Máte tedy kartičky, kde máte napsaná čísla od 0 do 5, a kartičky předměty v počtu od 0 do 5. Tyto kartičky k sobě seřadí a ještě k tomu seřadí i stejný počet „opravdových“ předmětů.


Kdybyste chtěli podpořit svoje předškolní dítě uceleně před nástupem do školy, prosím se podívejte na nabídku online kurzu Cortex Kids.

Autor článku: PhDr. Marja Volemanová, PhD.

Hlavní zdroje:

  • Bednářová, Jiřina; Šmardová, Vlasta (2015). Diagnostika dítěte předškolního věku. Brno, Edika. ISBN 978-80-266-0658-1

  • Bednářová, Jiřina et kol. (2017). školní zralost a její diagnostika. Praha: Raabe. ISBN 978-80-7496-319-3